Prohlídka podzemí
Co vás čeká v pevnosti samé, v jejích pětatřicet kilometrů dlouhých podzemních chodbách? Nejprve dostanete lampičky, každý si nese svíčku v kovové polootevřené svítilně (pozor na stékající vosk, ať nepodstoupíte nedobrovolnou depilaci). První zastávka je u figuríny francouzského vojáka (potkáte jej i na zpáteční cestě, tak se nelekněte, když se před vámi ze tmy náhle vynoří mužská postava v životní velikosti). Dozvíte se mnohé nejen o historii pevnosti, ale i tehdejším způsobu válčení.
Jde o velice drahou pevnost. Když ji Josef II. viděl postavenou, prý poklepal na zeď a podivil se, že nejsou cihly ze zlata. Habsburky tenkrát stála 10,5 milionu zlatých. Cihly jsou ovšem výjimečné v jiném směru: jako první byly pálené pomocí kamenného uhlí.
Se svítilnou se můžete vydat vyhazovací šachtou jako vojáci, kteří kdysi na pevnosti sloužili. Na konci chodby měli umístit nálož, aby ohrozili vojáky pohybující se na povrchu. Vlastně nekráčíte tak úplně jako oni. Vzhledem k tomu, že byla pevnost plná střelného prachu, s otevřeným ohněm tu nikdo chodit nesměl. Vojáci se orientovali podle vystouplých čísel na zdi, ta si budete moci také osahat. Na závěr dostanete příležitost vyzkoušet si, jaké to je jít podzemními chodbami úplně potmě. (Neváhejte, pár minut tápání stojí za onen zvláštní pocit).
Při prohlídce ujdete asi jeden kilometr, většinou ve vysokých chodbách, kde se i vzrostlejší člověk nemusí shýbat. Jsou však úseky, kde projde pohodlně jen člověk nanejvýš 175 cm vysoký. I to bylo záměrem stavitele. Pruští vojáci nosili vysoké čepice a kdyby se náhodou dostali do chodeb, neběhalo by se jim nejlépe. Pevnost skrývá pro nezvané návštěvníky mnoho překvapení. Vždy existovala možnost, jak se zbavit někoho, kdo vás pronásleduje, zavřít ho, jinudy to oběhnout a dostat se mu do zad. Průvodce vás na tyto triky upozorní.
Návštěvu si můžete zpestřit prohlídkou Lapidária. Najdete ho v kasematních prostorách bastionu č. I. Dostanete se tam spojovací chodbou přímo z podzemí. Co zde můžete vidět? Originální plastiky světců (z let 1723 – 1727) pocházejí z mariánského sloupu od Matyáše Bernarda Brauna. Lapidárium je v dubnu a říjnu zavřeno.